koupit knihu

3.4.7 RESUMÉ PRO LIMITNÍ POHYBOVÉ STAVY

Z matematiky pravoúhlého trojúhelníku (respektive trigonometrických funkcí) plynou i vysvětlení, proč a jak interpretovat svět velmi pomalých a velmi vysokých rychlostí. Jde o závěry samozřejmé pro matematické nadšence a zajímavé pro příznivce matematiky, kterým je blízký matematický formalismus „limit funkcí“ (limita funkce je základním nástrojem matematické analýzy).

Všichni ostatní ať raději následující podkapitoly přeskočí a pokračují kapitolou Cestování ke hvězdám!

3.4.7.1 SVĚT NÍZKÝCH RYCHLOSTÍ

Při běžných (lidstvem dosažitelných) rychlostech pohybu se časoprostorový úhel α blíží nule α0, a proto náš svět nevykazuje de facto žádné časové či rychlostní disproporce a jiné „podivnosti“. Důvodem je triviální matematika pravoúhlého trojúhelníku (jednotkové kružnice) pro velmi malé úhly:

v323-1a.eps

v323-1b.eps

Výšeuvedené vysvětluje, proč při běžných lidstvem dosažitelných rychlostech pohybu (α0) nepozorujeme žádné disproporce v naměřených rychlostech.

v323-2.eps

Výšeuvedené vysvětluje, proč při běžných lidstvem dosažitelných rychlostech pohybu (α0) nepozorujeme žádné disproporce v naměřených časech (trvání dějů).

v323-3.eps

Výšeuvedené vysvětluje, proč při běžných lidstvem dosažitelných rychlostech pohybu (α0) nepozorujeme žádnou změnu hmoty tělesa (respektive změnu celkové energie tělesa) – lopata uhlí v jedoucí či stojící lokomotivě je vždy stejně těžká a dodává vždy stejné množství tepla (páry).

v324-1.eps

Výšeuvedené vysvětluje, proč při běžných lidstvem dosažitelných rychlostech pohybu (α0) je kinetická energie pohybujícího se tělesa přímo úměrná druhé mocnině jeho rychlosti (poznatek Leibnize), respektive že pro těleso o jednotkové primární energii platí přibližný vztah:

Ek = ½ v2

Pro předmět o libovolné hmotnosti pak platí (při „běžných“ rychlostech) známá podoba vzorce:

Ek = ½ E0 v2 = ½ m0 v2

3.4.7.2 SVĚT MAXIMÁLNÍCH RYCHLOSTÍ

Při rychlostech pohybu blížících se maximu – elektromagnetické záření (světlo) a částicová fyzika – se prostorový úhel α blíží 90° (respektive π/2) απ/2, a proto můžeme experimentálně pozorovat velmi zásadní „podivnosti“. Důvodem je opět matematika pravoúhlého trojúhelníku (jednotkové kružnice):

v324-11.eps; respektive v324-12.eps;

v324-13.eps; respektive v324-14.eps;

v324-15.eps

Výšeuvedené vysvětluje, proč objekt pohybující se prostorem nekonečnou rychlostí (z pohledu svého interního běhu času) se externím pozorovatelům jeví jako objekt pohybující se omezenou „jednotkovou“ rychlostí – rychlostí času (světla).

v325-1.eps

Výšeuvedené vysvětluje, proč čas (trvání interních dějů) pohybujícího se objektu prostorem maximálním prostorovým úhlem (maximální rychlostí) se jeví z pohledu externího pozorovatele jako „zamrznutý“ v čase, respektive nulový.

v325-2.eps

Výšeuvedené vysvětluje, proč žádný hmotný objekt (s nenulovou primární hmotností) nemůže dosáhnout maximální rychlosti – maximálního prostorového úhlu (rychlosti času, respektive „světla“ z pohledu externího pozorovatele). K dosažení takovéhoto pohybového stavu by bylo zapotřebí nekonečné množství energie, respektive nekonečné množství „paliva“ k urychlení objektu.

koupit knihu
Share This