GOTTFRIED WILHELM LEIBNIZ

Gottfried Wilhelm von Leibniz (1646‒1716) byl věhlasný německý filosof, fyzik a matematik – nejspíš poslední polyhistor (zvládající většinu vědních poznatků své doby). Pro rozsáhlost svého vědění a velikost jeho filosofických prací bývá označován za Aristotela novověku. Leibniz se zasloužil o založení Pruské akademie věd i akademie v Petrohradě a vydával taktéž první vědecký časopis Acta eruditorum.

Leibniz vynalezl současně a nezávisle na Newtonovi diferenciální počty a opravil některé mechanické představy Newtona (i Descarta) – pochopil, že gravitační potenciál tělesa se při volném pádu netransformuje do součinu m · v (hybnost), nýbrž je úměrný m · v2:

Leibniz poznal, že účinek dopadu tělesa není pouze přímo úměrný rychlosti dopadu, ale úměrný kvadrátu rychlosti dopadu (2× větší rychlost vyvolá 4× větší účinek). De facto se tak jako první přiblížil zákonu zachování energie (byť pojem „energie“ v té době ještě nebyl znám), a je proto považován za objevitele veličiny, kterou dnes vyjadřujeme pojmem „energie“.

Mnoho nám Leibniz zanechal v oblasti matematiky, a to i v oblasti symbolické:

·násobení

:dělení

∫integrál

dxdiferenciál

Geniální Leibniz je též vynálezcem binární (dvojkové) číselné soustavy. Jako první si uvědomil její přínos pro univerzální konstrukci výpočetních strojů!

Leibniz se snažil najít systém, který by převáděl logické slovní prohlášení na čistě matematické. Při svém hledání narazil na klasický čínský text, který potvrdil jeho teorii, že vše může být zjednodušeno na řadu jednoduchých „binárních“ problémů. Vytvořil systém skládající se pouze z řady nul a jedniček. Během své doby však Leibniz nenašel pro tento systém využití.

Až v roce 1847 vydal britský matematik a filozof George Boole článek, který popisuje algebraický systém logiky, nyní známý jako Booleova algebra. Boole systém založil na binárním přístupu (jedničky a nuly), který používá tři základní operace: AND, OR a NOT.

Dnes je Leibnizův vynález (obohacen o Booleovy operátory) základním východiskem pro veškeré počítače a elektronické obvody!

Od Leibnize pochází i exaktní matematická řada pro výpočet čísla π:

I Leibniz byl bohužel nucen vést spory o prvenství objevu diferenciálního počtu s Newtonem – podobně jako Robert Hooke ohledně objevu principů gravitace – historici opět nacházejí „nesportovní“ chování spíše na straně Newtona.

Bez ohledu na kauzu Leibniz versus Newton – zůstává Leibniz (stejně jako Sir Isaac Newton) velikánem vědeckého myšlení, a to především v oblasti matematiky a mechaniky.