1.18 JAK KOPERNÍK ZNOVUOBJEVIL PRAVDU

Mikuláš Koperník (1473‒1543) se narodil ve slezském Polsku v blízkosti česko-polských hranic. Vystudoval lékařství a církevní právo, během života se stal i významným „ekonomem“ své doby, působil v mnoha úřadech (mimo jiné i jako poslanec).

Do světových dějin se však tento brilantní vědec zapsal především jako novodobý (znovu)objevitel heliocentrického modelu vesmíru.

Koperník prokázal kromě vysokého intelektu i nemalou odvahu, protože intolerance církve ke „kacířským postojům“ kulminovala právě v jeho době. Své vrcholné dílo korektoroval Koperník na smrtelné posteli a kniha vyšla v den jeho smrti. Revoluční pojednání O obězích nebeských sfér (1543) však zajistilo Koperníkovi nesmrtelnost. Koperník zcela změnil dosavadní chápání světa, neboť ve svém díle …

• za centrum vesmíru označil stacionární Slunce,

• Zemi spolu s ostatními známými planetami degradoval na „pouhou“ oběžnici Slunce,

• kolem Země obíhá jen Měsíc,

• pohyb hvězd po obloze vysvětlil otáčením Země kolem své osy – jednou za den,

• roční periodicitu postavení Slunce vysvětlil pohybem Země na dráze kolem Slunce – jednou za rok,

• označil vzdálenost od Země ke Slunci za nepatrnou v porovnání se vzdáleností k ostatním hvězdám na obloze.

Přestože Koperníkův model vesmíru předpovídal ve své době pohyby planet nejpřesněji, vědecká obec jej na dlouho odmítala přijmout – z konzervativních i náboženských důvodů. Mezi odpůrci heliocentrického modelu byl mimo jiné i český „učitel národů“ Jan Amos Komenský.

Koperník totiž neměl pro svůj systém důkazy – ty předložil až Galileo, když namířil svůj (vylepšený) dalekohled ke hvězdám.

Záhy po smrti Koperníka se nicméně objevily první astronomické tabulky založené na jeho heliocentrickém modelu. Roku 1551 je vydal německý astronom a matematik Erasmus Reinhold. Nové tabulky byly přesnější než všechny předchozí, v úvodu vzdávají Koperníkovi hold.

Církev zpočátku Koperníkovo dílo tolerovala, nicméně nový pohled na svět (odporující Bibli) začínal mít postupem času příliš stoupenců. Problém kulminoval církevními procesy s Giordanem Brunem a Galileo Galileem. Následně Svatá inkvizice Koperníkovo „kacířské“ dílo zakázala a na indexu zakázaných knih zůstalo až do roku 1835!

Církevní stanovisko demonstruje například i mínění Koperníkova současníka, teologa a „reformátora“, Martina Luthera: „Ten hlupák chce převrátit celé umění astronomie! Ale jak uvádí Písmo svaté – Jozue kázal zastavit se Slunci, a nikoliv Zemi!“ uvedl Luther v odkazu na biblický příběh proroka, který údajně prodloužil den, aby dokončil slibně započatou bitvu.