Závěrečné slovo

„Teorie času“ vznikla ze tří hlavních důvodů:

• Chci formulovat svůj vlastní názor na aktuální problémy fyziky.

• Chci svou prací vyjádřit úctu odkazu všech minulých i současných „buřičských“ přírodovědců – především pak Galileovi, Newtonovi a Minkowskému.

• Chci Tě zaujmout – vzbudit v Tobě naléhavé otázky – přimět Tě hledat odpovědi!

Sekundárně chci touto knihou vyjádřit své neochvějné přesvědčení, že lidé jsou živočišným druhem Homo sapiens sapiens (člověk moudrý), nikoliv Ovis ammon (ovce domácí)! Jsem optimista – navzdory tendencím lidstva ke „stádovitému“ chování. Věřím, že to lidské v nás vítězí:

Přírodní vědy mají za sebou velmi úspěšnou a zářnou historii – především díky nim učinila civilizace tak obrovský skok kupředu. Technická a technologická úroveň lidstva slaví fenomenální úspěchy – komunikujeme spolu rychlostí „světla“ i létáme do vesmíru. To je fajn. ☺

Na druhou stranu: Jsme stále jen lidmi – stále jsme omylní a poměrně snadno manipulovatelní většinovým názorem. V tomto ohledu lidstvo příliš nepokročilo. ☹

Zásadním fenoménem moderní doby je bohužel i profesní a oborová specializace, která budí zdání, že veškeré aktuální otázky lidstva musí řešit výhradně oboroví „specialisté“:

Hlavní zodpovědnost za mé zdraví má odborný lékař, investice mého majetku nejlépe vyřeší odborný ekonomický poradce a správu věcí veřejných v mém městě (a mé zemi) bude nejlépe svěřit profesionálním politikům! Ve všech těchto případech jde o vážené vědní obory, ve kterých se publikují tisíce seriózních prací i udělují Nobelovy ceny.

Celé to zní velmi promyšleně a logicky.

Problém však spočívá ve skutečnosti, že navzdory veškerému vědeckému pokroku i všem uděleným Nobelovým cenám v historii …

… sebelepší lékaři neumí vyléčit obyčejnou rýmu, nejrenomovanější ekonomové neumí předpovídat ekonomické krize a v případě politiků snad ani není nutné cokoliv komentovat …

Přestože nelze zlehčovat význam dělby práce a specializace pro rozvoj lidstva – člověk nikdy nesmí rezignovat na svůj vlastní rozum a „slepě“ věřit všemu, co mu namluví specialisté. Právě toto hledisko totiž odlišuje člověka moudrého od ovce domácí!

A to, co platí pro medicínu, ekonomiku či politologii – platí samozřejmě i pro fyziku a všechny ostatní vědní obory – o všem je třeba pochybovat:

Především já jsem zodpovědný za své zdraví, za rentabilitu svého hospodaření, za vývoj politické situace ve své zemi i za názor na mechanismus fungování „svého“ vesmíru. Rád si samozřejmě vyslechnu odborný pohled všech příslušných specialistů, ale vyhrazuji si právo na finální úsudek!

V tomto ohledu jsme všichni – já i Ty – vždy znovu a znovu ve stejné situaci: Buď se spolehnu na tvrzení jiných, anebo si udělám svůj vlastní názor!

Nikdy tomu nebylo jinak a dějinná fakta jsou výmluvným svědectvím – historie vědeckého poznání byla z velké části vystavěna ze „skandálních“ názorů poučených laiků, a to navzdory oborovým specialistům své doby:

Mikuláš Koperník vystudoval lékařství a církevní právo. Giordano Bruno byl filosofem. Galileo Galilei byl profesí lékař. Henry Cavendish dokonce ani nedokončil univerzitu. A koneckonců i sám Albert Einstein vypracoval svoji Teorii relativity v pozici referenta patentového úřadu.

Ti všichni (a mnozí další) jsou nám vzorem nejen pro svůj přínos na poli fyziky:

Kromě talentu měli i odvahu „jít proti proudu“ – měli schopnost nesouhlasit s oficiálním vědeckým postojem – měli svůj vlastní názor na věc!

Zbývá už jen zdůraznit, že všichni výšeuvedení velikáni fyziky se – navzdory svému obrovskému přínosu vědě – vždy též (více či méně) mýlili!

Všechny velké osobnosti fyziky posunuly poznání lidstva kupředu – nikdy však nezodpověděly veškeré otázky beze zbytku – postupem času vždy přišel někdo další, kdo poopravil jejich „zákony“ a matematické vzorce – vždy někdo převzal štafetu!

Je jisté, že v mnoha ohledech se mýlím i já – že Teorie času je jen dalším kouskem neúplné mozaiky.

Je tolik otázek, na které tato kniha neodpověděla …

… zbytek je na Tobě!

TK,
březen 2016