PYTHAGORAS – ZAKLADATEL TÉMĚŘ VŠEHO

Pythagoras ze Samu, tvořící cca 550 př. n. l., je legendární postavou řecké vědy – znamenitý filosof, matematik a astronom. Narozen byl na řeckém ostrově Samos, avšak větší část svého vědeckého života prožil v italské Kalábrii.

Pythagorovi se připisuje zavedení pojmu filosofie (filein = milovat, sofos = moudrý), stejně tak i pojem kosmos (kosmeó = zdobit), a dokonce i pojem matematika.

Přestože se Pythagoras proslavil především svou naukou o zákonitostech pravoúhlého trojúhelníku, považoval za primární a nejdokonalejší tvar kruh a kouli. Ve snaze o porozumění harmonii přírody objevil Pythagoras i zákony harmonie zvuku v souvislosti s délkou struny – struna poloviční délky zní podobně (o oktávu výše), dvojnásobná délka struny taktéž (o oktávu níže), dvoutřetinová délka pak reprezentuje kvintu. V důsledku tohoto jevu Pythagoras věřil na dokonalost celých čísel – celá čísla reprezentují dle Pythagora dokonalost přírody.

V tomto ohledu Pythagoras první použil matematiku ve službách fyziky!

Do obecného povědomí vešla především tzv. Pythagorova věta o „součtech čtverců“ stran v pravoúhlém trojúhelníku. Ono c2 = a2 + b2 zná bez nadsázky téměř každý.

Jak se dozvíme později – Pythagorova věta (onen bazálně jednoduchý stavební kámen matematiky a geometrie) má naprosto zásadní vliv na práce dalších badatelů v historii i na Teorii času formulovanou touto knihou.

Pythagoras byl velmi pokrokový i v astronomii – své žáky údajně učil o tom, že Země je kulatá, otáčí se kolem své osy a ve vesmíru se pohybuje!