ARISTARCHOS URČIL POMĚRY VE SLUNEČNÍ SOUSTAVĚ

Aristarchos (cca 300 př. n. l.) byl řeckým matematikem i astronomem a prvním objevitelem heliocentrického modelu – Země obíhá kolem Slunce!

Aristarchos proslul jako zakladatel reálného pohledu na Sluneční soustavu – jako první propagoval myšlenku, kterou rozvinul až o mnoho staletí později Mikuláš Koperník. Správně stanovil, že Země není středem vesmíru, ale že Země obíhá kolem Slunce (a spolu s Měsícem od Slunce získává světlo).

Navazujíc na myšlenky Anaxagora (Slunce osvětluje Zemi i Měsíc) si Aristarchos uvědomuje, že vždy ve specifických měsíčních fázích (první či poslední čtvrti) tvoří Země, Měsíc a Slunce pravoúhlý trojúhelník.

Aristarchos sice neznal absolutní hodnoty (velikosti a vzdálenosti) těchto tří těles, ale na základě znalosti principů v naší Sluneční soustavě a znalosti matematiky trojúhelníku uměl určit vzájemné relativní poměry.

Došel tak k závěru, že Měsíc je asi 3krát menší nežli Země, kdežto Slunce je skoro 7krát větší. Určil také, že vzdálenost ke Slunci je 19krát větší nežli vzdálenost k Měsíci. Vzhledem k nedokonalým astronomickým pozorováním jde o nepřesná čísla – metoda, kterou použil, však byla geniální!

Přesnější měření byla provedena až v 17. století!

Dnes víme, že Země je cca 4krát větší nežli Měsíc a 110krát menší nežli Slunce (porovnání průměrů), přičemž vzdálenost ke Slunci je skoro 400krát větší nežli k Měsíci.

Principy dnešních astronomických měření však položil Aristarchos a první též pochopil hierarchii v naší Sluneční soustavě. Uvedl též, že „rok“ je dán oběhem Země kolem Slunce a „den“ je dán periodou otočení Země kolem své osy. K tomu všemu Aristarchos prohlásil, že vesmír je nekonečný a hvězdy na obloze jsou jako jiná Slunce. Pro danou dobu (i staletí následující) šlo o kacířské myšlenky a Aristarchos byl obžalován z bezbožnosti. Jeho model byl zamítnut a posléze na dlouho zapomenut.

Trvalo pak téměř dvě tisíciletí, nežli polský astronom Mikuláš Koperník potvrdil pozorování Aristarcha. Proto bývá někdy Aristarchos označován starověkým Koperníkem.

V rámci objektivity je však nutné vzpomenout i jméno Herakleides Pontský (cca 300 př. n. l.), který již před Aristarchem publikoval myšlenku, že střídání dne a noci způsobuje rotace Země. Tento Platonův žák taktéž koketoval s heliocentrickým modelem světa.