TYCHO BRAHE – SKVĚLÝ POZOROVATEL

Tycho Brahe (1546‒1601) byl původem dánský astronom, který část svého života strávil v Praze (tam tráví i svůj život posmrtný).

Tycho Brahe nebyl žádným význačným fyzikálním teoretikem – naopak, byl vědcem praktického zaměření – je považován za nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy.

Tychonův názor na model vesmíru byl stále ještě „hybridní“ – v centru světa Země, kolem ní obíhají Měsíc a Slunce, kolem Slunce obíhají ostatní planety. Protože Tycho Brahe nemohl zaznamenat (naměřit) žádnou paralaxu (posun pozice hvězd na obloze během roku – při oběhu Země kolem Slunce), trval na světě, v jehož středu musí být právě Země.

Možná byla v Tychonem prezentované představě i jistá vypočítavost – model se Zemí v centru světa církev tolerovala a astronom se mohl v klidu věnovat svým pozorováním.

Traduje se teorie, že díky odnímatelnému kovovému nosu (o svůj původní nos přišel mladý Brahe při šermířském souboji), mohl dokonaleji přikládat ke svému obličeji měřicí přístroje (sextanty, kvadranty, …), a tudíž jeho astronomická měření vykazovala onu pozoruhodnou přesnost.

Přestože tou dobou ještě nebyl znám princip dalekohledu – Brahe vynikal přesnými záznamy svých pozorování, která během svého života činil na různých místech Evropy a na sklonku života i v Čechách – na dvoře císaře Rudolfa II., v Praze i v Benátkách nad Jizerou (kde postavil novou observatoř). Brahe též působil jako císařský astrolog.

Pro astrofyziku je však nejdůležitější skutečnost, že právě v Praze se Brahe setkal s Johannesem Keplerem, kterého přijal za asistenta.